recitativ:
Ami Dmi
Příteli melancholiku, druhu mé duše tulácké.
E Ami E
Pod kterým nebem zhasnou as, životy naše žebrácké.
Ami Dmi
Ve zlatém víně ztopíme tyranský rozmar paměti.
Ami Dmi Ami E A
Zpívat budem, zapomenem na lásku, smrt i prokletí.
A Amaj7 Hmi
Mým domovem ztichlá je putyka,
E7 Adim A
mým štěstím je sklenice plná.
D A E
Mou láskou kdys bývala gotika,
E7 A E7
teď smetla ji baroka vlna.
A Amaj7 Hmi
Když za nocí potácím se ulicí
E7 Adim A
a nahlížím do oken spáčů.
D A E
Jen vlastní stín mě provází
E7 A
a sám nad sebou pláču.
A Amaj7 Hmi
Když v rezavém zámku klíč zachrastí,
E7 Adim A
dům zeje jak morová rána.
D A E
Mé štěstí se změnilo v neštěstí,
E7 A E7
já zůstal jsem sám a ty jsi sama.
A Amaj7 Hmi
A proto mi ta tichá putyka,
E7 Adim A
dál musí domovem býti.
D A E
Než zároveň s ní v noci dobliká
E7 A
i kahan mého žití.
Když za nocí ............a sám nad sebou
E7 A
plááááááááááčuuuuuuu.